Day counting, night counting

Rockshock (CZ)

Firma Pohoda Records je známa jako vydavatelství punkové a HC muziky. S Illegal Illusion z moravského „fucking little town“ ( jak sami říkají) Studénka to však takhle stylově jednoduché není. Ano, k hardcoru mají blízko, ovšem v žádném případě k nějaké jeho klasické formě. Spíš k v posledních letech čím dál oblíbenějšímu emocoru, tedy muzice, která nestaví ani tak na závratných tempech a několika úderných riffech, jako na celkové naléhavosti a přemýšlivosti. V maximálně možné míře sugestivní vyjádření pocitů a nálad, onen „emo“ neboli emoční náboj, se na druhém řadovém albu Illegal Illusion (na svém kontě však mají ještě jedno CD-EP a oficiálně vydaný živák) týká vlastně všeho: mimořádně prožitého zpěvu a řevu kytaristy Jiřího Bialíka, nesnadno uchopitelných textových obrazů i samotné mnohotvárné a vrcholně atmosférické hudby, v níž dostala prostor například i živá trubka nebo patrně nasamplovaný saxofon a další nenápadné, tak trochu pod povrchem (mimochodem poměrně masivním povrchem) prosvítající zvuky. Výsledkem je navýsost působivé dílo, přičemž s každým jeho dalším poslechem možná budete objevovat nové a nové rozměry výrazu a tvůrčího poselství téhle dosud naprosto nedoceněné kapely. Kapely, pro níž Day Counting Night Counting znamené prozatimní umělecký vrchol. Špičkám tuzemské emo hardcorové scény (Goodfoul, Anyway, Lvmen, Albion) nečekaně vyrostla proklatě silná konkurence, která má oproti nim jednu – pro leckoho jistě vítanou – odlišnost. Illegal Illusion se totiž ze všech jmenovaných formací asi nejméně straní jednoznačné tvrdosti, respektive nebojí se vedle melancholičtějších, zadumanějších, až experimentálních úseků častěji hrábnout do strun i s parádně ostrým, vpravdě hardcorovým nasazením.

4/5

Petr Korál