Under the true color

Abbys (CZ)

06/2007

Agilní vydavatelství Redblack získalo opět interesantní akvizici, neboť uchopilo pod svá křídla emocionální severomoravské rockery ILLEGAL ILLUSION. Tuto kapelu jsme znal jen podle názvu a opravdu jsem netušil, co od jejího poslechu očekávat. Nicméně zázraky se dějí a hned od prvních tónů jsem byl mile překvapen. Odprostím-li se o zastřenějšího zvuku (nahrávalo se v malém studiu v rodné hroudě skupiny v Bílovci na severní Moravě), který si naštěstí díky masteringu ve studiu Igora Morese zachoval standardní tuzemskou úroveň, tak musím konstatovat, že slyším českou verzi desky "Vilosope" od neuchopitelných Norů MANES. Jakkoliv může vypadat tento příměr neuvěřitelně, tak si nemohu pomoci a rozhodně jsem tak mínil jako kompliment. Naštěstí nepodezírejte ILLEGAL ILLUSION z plagiátorství (možná že avantgardní Nory ani neslyšeli), chtěl jsem tím hlavně konstatovat, že už i u nás skupiny získávají světový rozměr. V případě bíloveckého kvarteta za jedinou vadu na kráse považuji již zmiňovaný slabší sound. Pokud by skupina nahrávala v nějakém renomovaném světovém studiu včetně špičkového masteringu, jednalo by se o absolutní prvoligovou záležitost.

Samotná hudba působí velmi konzistentně, zahraná je s přehledem zručných muzikantů (zrod kapely sahá až k polovině 90. let). Emoce atakují posluchače v nespoutaném přívalu. Prakticky mohu poukázat na jakoukoliv kompozici a po hudební a hráčské stránce nemohu nic vytknout.

Za stěžejní považuji emocionálně vypjatý zpěv Jiřího Bialíka. V první skladbě "Locally Desensitized" trochu přitlačí na energicko vokální linku, nicméně hned v druhé "The Opposite Paint of the Stone" se přesune na tu správnou, řeklo by se až erotickou manesovskou polohu. Velice kvituji kytarovou hru Matěje Kudeli a opět musím říci, že u nás se tímto vyzrálým způsobem moc nehraje. Miluji, když se kytary mísí jakoby v chaotickém reji (přesný opak kýčovitého heavymetalového postupu rytmická kytara, sólo a tak dokola) a jednotlivé melodické linky objevujete až s postupně přibývajícími poslechy.

Verdikt je tedy následující. Pokud by album "Under the True Color" disponovalo vyzrálejší produkcí, neváhal bych ani na vteřinu s maximálním hodnocením. I když zvuk není doslova propadák, CD prokazatelně uškodil, a proto volím 80 %.

hodnocení: 80 %

Stephen